Jak vytvořit finanční rezervu po malých částkách

Jak vytvořit finanční rezervu, aniž byste si museli utáhnout rozpočet? Začněte částkou, kterou nepocítíte, a posílejte ji na zvláštní účet hned v den výplaty. První cíl nemusí být půlroční zásoba, stačí výdaje za jeden měsíc. Teprve potom dává smysl řešit, kolik peněz mít stranou celkem a kde je držet. Další text jde od základní úvahy k detailům: velikost rezervy, místo uložení, automatizace a pravidla, kdy do ní sáhnout.

K čemu rezerva slouží a k čemu ne

Rezerva kryje nečekané výdaje a výpadek příjmu. Typicky jde o rozbitou pračku, opravu auta, nemoc nebo ztrátu zaměstnání. Dovolená a vánoční dárky do ní nepatří, ty se dají předvídat a mají vlastní položku v rozpočtu. Kdo oba účely smíchá, rezervu brzy utratí.

Největší hodnota rezervy spočívá v tom, že se nemusíte zadlužovat. Když odejde pračka, zaplatíte opravu z vlastního a nehledáte rychlou půjčku s vysokou sazbou. Úrok z drahého úvěru téměř vždy převýší výnos z úspor. Rezerva tedy chrání rozpočet i nervy.

Rezerva není investice a nemá vydělávat. Má být dostupná a nemá kolísat v hodnotě. Mírný úrok je příjemný bonus, ne kritérium výběru. Proto se k ní hodí jednoduché a jisté produkty.

Kolik peněz mít stranou

Běžné doporučení zní tři až šest měsíčních výdajů. Počítejte výdaje, ne příjem, protože při výpadku výplaty nepotřebujete krýt úspory, ale provoz domácnosti. Do součtu patří nájem nebo hypotéka, jídlo, energie, splátky, pojištění a doprava.

Ilustrační výpočet: domácnost, která měsíčně utratí 30 000 Kč, potřebuje na tři měsíce 90 000 Kč a na šest měsíců 180 000 Kč. Taková částka se z příjmu nenaspoří za měsíc ani za rok, a proto se cíl dělí na etapy. První etapou je jeden měsíc, tedy 30 000 Kč. Pak přidáte druhý a třetí.

Větší rezervu potřebují ti, kdo mají kolísavý příjem nebo jediného živitele v domácnosti. Týká se to například OSVČ, rodin s malými dětmi nebo lidí s vysokými fixními náklady. Naopak dva stabilní příjmy v domácnosti dovolují mít rezervu při dolní hranici. Vlastní číslo si stanovte podle toho, jak dlouho by vám trvalo najít nový příjem.

Jak vytvořit finanční rezervu, když zbývá málo

Malý příjem nevylučuje rezervu, jen prodlužuje cestu k ní. Stanovte si první mezník, třeba 5 000 Kč, který stačí na běžnou opravu domácího spotřebiče. Takový cíl se dá splnit za několik měsíců i s drobnými částkami. Každý splněný mezník motivuje víc než vzdálený cíl.

Spoření musí být automatické. Trvalý příkaz nastavený na den výplaty vás zbaví nutnosti rozhodovat se každý měsíc znovu. I částka 300 nebo 500 Kč za rok vytvoří slušný základ. Později ji zvýšíte, třeba po zdražení vyvážené růstem platu.

Rezervu krmí i jednorázové zdroje:

• vratky z přeplatků za energie nebo pojištění,
• odměny, prémie a třináctý plat,
• peníze z prodeje nepotřebných věcí,
• uspořená částka po splacení jiného závazku.

Kde rezervu držet

Nejpraktičtější je spořicí účet bez výpovědní lhůty, na který dosáhnete do jednoho dne. Odděleně od běžného účtu se peníze hůř utrácejí. Hotovost doma je nepraktická a nevydělává, navíc ji může zničit požár nebo odcizit zloděj.

Termínované vklady nabízejí vyšší úrok, ale při předčasném výběru se často úrok sníží nebo se platí poplatek. Pro celou rezervu se nehodí, pro její třetí etapu ano. Rozdělení do dvou hladin je rozumné: rychlá část na spořicím účtu a pevnější část v kratším termínovaném vkladu.

Vklady v bankách jsou v rámci Evropské unie pojištěny do určité částky na klienta a banku, v ČR do 100 000 eur. Pokud máte víc, rozložte peníze do více bank. Aktuální podmínky ověřte u Garančního systému finančního trhu.

Kdy do rezervy sáhnout

Rezerva slouží třem situacím: výdaj je nečekaný, nutný a nedá se odložit. Rozbitá lednička splňuje všechny tři podmínky, sleva na televizi žádnou. Pokud si nejste jistí, počkejte jeden den. Pravá nouze nepočká, nákupní nápad ano.

Čerpat můžete jen tolik, kolik skutečně potřebujete. Neplaťte z rezervy celou opravu, pokud část zvládnete z běžného příjmu. Zbytek je pojistka pro další událost, která se často nedostaví jednotlivě.

Po čerpání rezervu doplňte jako první. Dočasně pozastavte jiné spoření a plaťte si zpět stejnou částkou, jakou jste dosud odkládali. Teprve po obnovení původní výše se vraťte k dalším cílům.

Detaily, které se časem vyplatí

Jednou za rok rezervu přepočítejte. Pokud vám vzrostly výdaje, třeba kvůli drahším energiím, potřebujete víc než loni. Stačí vzít výdaje za poslední kvartál a vynásobit je počtem měsíců, které chcete krýt.

Pojmenujte účet tak, aby odrazoval od sahání. Název typu „Rezerva, nesahat“ funguje překvapivě dobře, protože připomene účel při každém pohledu. Páry mohou mít společnou rezervu a navíc každý svůj malý osobní účet na drobnosti.

Pokud splácíte drahou půjčku, nemusíte se rezervy vzdát. Nejprve vytvořte malý polštář na jeden měsíc a až potom vyšší částky směřujte na splátky. Bez polštáře by vás první nečekaný výdaj poslal zpět k dalšímu úvěru.

Můj tip: Doporučila bych nastavit trvalý příkaz na den, kdy vám chodí výplata, a částku zvyšovat po každém zvýšení platu o malý krok. Zvýšení tak nepocítíte a rezerva poroste sama. Rozdíl uvidíte na výpisu po půl roce.

Časté otázky

Je lepší mít rezervu, nebo splácet půjčku?

Obvykle je nejlepší kombinace. Nejprve si vytvořte malou rezervu na jeden měsíc výdajů, aby vás nečekaný výdaj nepřivedl k dalšímu dluhu. Potom směřujte většinu volných peněz na splácení nejdražšího úvěru a rezervu doplňujte pomaleji.

Může být rezerva na běžném účtu?

Může, ale často se spletou s provozními penězi a snadno se utratí. Praktičtější je oddělený spořicí účet u stejné nebo jiné banky. Mezi účty můžete převádět kdykoli, jen to zabere pár vteřin navíc a tím odradí od impulzu.

Kolik měsíčně odkládat?

Dostatečná je částka, kterou udržíte i v horším měsíci, třeba pět procent čistého příjmu. Raději menší a pravidelná než velká a přerušovaná. Až rezerva dosáhne prvního cíle, můžete částku zvednout.

Zdroje

• Česká národní banka
• Garanční systém finančního trhu
• Ministerstvo financí ČR